Od vajíčka ke slepičce
Chomáček prachového peří, které chcete nechat vyrůst, aby vám dělal radost a přinášel užitek
Násadové vajíčko
Vajíčko, aby bylo násadové, pochází od slepičky, která má ve výběhu kohouta, který ji pojímá (spojí kloaku s kloakou).
Oplodněné vejce pozná běžný chovatel tak, že jej umístí do líhně, kterou nastaví přibližně na 37,8 °C (araukany mají rády při líhnutí teplotu 38,3 °C víc, než při 37,8 °C) a počká cca 7 dní. Po sedmi dnech vejce prosvítí. Oplozená vejce pozná podle toho, jestli se pod skořápkou začnou vyvíjet cévy a tluče malé srdíčko.
Velmi důležitou věcí je větrání líhně a obměna vzduchu. Každá správná kvočna sice na vejcích sedí jako přibitá, ale aby zachovala čistotu a nezemřela minimálně žízní, musí aspoň jednou za den z hnízda. Tím se toto hnízdo a násadová vejce v něm ochladí. Uvádí se, že první tři dny kvočna z hnízda nesejde a neobrací vejce pod sebou. Proto i v prvních třech dnech se vejce v líhni neotáčejí a nevětrají.
Velmi sporná je v dnešní době vlhkost v líhni. Dnes jsou již chovatelé, kteří líhnou slepičí i kachní vejce na sucho. U hus se toto dle dostupných informací nedoporučuje. Dle starších doporučení se udává vlhkost 65%.
Líhnutí
Vajíčka pro líhnutí by se měly sbírat v průběhu celého dne, aby nedocházelo k jejich zašpinění, porušení skořápky či úplnému rozbití. Doba pro sběr násadových vajec je přibližně 10 dnů, po této době klesá líhnivost. Vejce , které následně necháte buď v teplotě od 8 do 15 °C, pokud ještě nemáte nasbírané všechny. Tyto vejce se skladují v proložkách tupým koncem vzhůru. Pokud máte už všechny vejce pohromadě, dáte je do pokojové teploty, aby se aklimatizovaly cca na 24 hodin. Takto teplotně přizpůsobená vejce můžete vložit do líhně.
Oplozenost je označení oplodněného vejce. Líhnivost je označení, jestli se kuřátko vylíhne.
Důležitá je velikost a tvar násadového vejce. Neměly by se na vejci objevovat jiné tvary, nemělo by být podlouhé ani velmi kulaté. U nepravidelných tvarů násadového vejce se našla spojitost s menší líhnivostí, ale není to stejné u všch plemen. Důležitý je povrch skořápky, ten musí být pevný, hladký,bez deformací a pod.
Kuřátka
Jakmile se vylíhnou kuřátka máte o starost víc. Měli by jste mít nachystanou buď živou kvočnu, která vám bez problémů přijme novou drobotinu. Jestli nemáte hodnou a milou živou kvočnu je potřeba sehnat umělou. A to buď žárovku, která vydává teplo i světlo nebo kvočnu umělou, která vzdáleně připomíná živou. Není zde zabudované světlo, pouze vydává teplo. Tato umělá kvočna vám bude kuřátka zahřívat 24 hodin denně (pokud bude zapojená v zásuvce a bude připojen proud). Kuřátka jsou od vylíhnutí samostatné jednotky, které se zvládnou najíst a napít samy, nikdo je nemusí krmit ani napájet. Nejvíc co se mi osvědčilo je buď černý čaj slabší nebo převařená voda s Schaumacidem 1ml na 1L čisté vody (méně koncentrovaná verze s podobnými účinky Acidomid – více stojí a méně vydrží 10ml na litr vody).
Strava
Krmení pro čerstvě vylíhlé kuřátka jsou buď v pytlích odvýrobců jako je Energys, Mifuma bez kokcidiostatik nebo jsou další výrobci jako je třeba Tetčický mlýn, který vyrábí tzv. K1 pro čerstvě vylíhlé kuřeta až po 6. týden po vylíhnutí již s kokcidiostatikama. Pokud máte kuřata ošetřeny vakcínou Livakox (očkování proti kokcidióze) již není vhodné kupovat krmení s kokcidiostatiky. Od dalších týdnů dle návodu na krmení navazuje K2, která má již jiné složení a je vhodnější na růst kuřat. Jesli že chováte brojlery, budou mít zase jiné složení stravy než běžná kuřata určená na snášku vajec. Moje zkušenost proti ulepeným zadečkům je v prvních dnech dávat do krmítka pouze nadrcenou kukuřici a postupně přidávat granule, které jste zvolili.
Kuřice
Plemenné slepičky si dávají některé dost na čas a snáší třeba až ve 40 týdnu svého života (vlastní zkušenost). Ale není to pravidlo, že každé plemeno snáší vždy později.
Slepice a kvočny
Slepice je již dospelá, schopna snášet vejce, nechat se pojímat od kohouta a vysedět vejce. Kvočnu poznáte podle toho, že si najde místo, tam sedí celou dobu na vejcích. U dominantů se to snaží potlačovat proto, aby snesly co nejvíce vajec. Kvočna když sedí, nesnáší vejce, proto je to nežádoucí. I u některých plemen jsou tyto kvokací „móresy“ uměle potlačovány. Jsou ale zato plemena, která sedí jak přibitá jako jsou hedvábničky. Nevleze se pod ně moc vajec, ale jsou to dobré a vytrvalé kvočny a hezky si vodí svoje vysezené potomky. Pokud kvočna sedí, měla by mít klid. Je lepší je oddělit tak, aby jí do hnízda jiné slepice nechodily a nerušily ji v plynulém zahřívání vajec.
Kohouti
Kohouta poznáte u některých plemen hned po narození a to díky rodobarvosti, potom kloakovou metodou nebo si počkáte pár týdnů a uvidíte jak velké mají hřebínky a ve většině případu jsou větší než slepičky. Pokud kroužkujete, měli by jste si hlídat podle velikosti plemene, kdy kroužkovat. U některého plemene už v 6. týdnu, u některého stačí až v 8. týden kroužkovat.
U kohoutů je potřeba je nechat vyrůst, aby jste věděli jak bude vypadat. Už od mala máte malé indície, které vám napoví, jestli se vydá směrem odkup nebo jestli je dobré si jej nechat na výstavy. V každém případě pokud nevíte, je dobré se zeptat chovatele, který už nějaké zkušenosti má.
Výstavy a umístění
Na výstavách se dozvíte od profíků – posuzovatelů, jak je na tom vaše zvíře z hlediska exteriéru. Jestli vyhovuje standardům, jestli je vhodné do dalšího chovu nebo jestli zůstane jen na vajíčka.
Posuzovatel zhodnotí, jestli zvířeti něco nechybí (třeba opeření na nohou u maransek) nebo naopak nepřebývá (třeba ostruha u slepičky). Popíše na oceňovacím lístku, jaké přednosti, nedostatky či vady drůbež má. Napíše body a pověsí lístek na klec zvířete.
Hybridi a dominanti
Jestli se rozhodnete, koupit si hybrida či dominanta, můžu vám doporučit Líheň Studenec. Mám osobní zkušenost před x lety a z recenzí vychází asi nejlépe. Mají různé barevné varianty vajec. https://shop.lihen-studenec.cz/
Prodej kuřat, kuřic, slepic a koutů
Prodej výše uvedených členů slepičí komunity se odvíjí od líhnoucích se jedinců po jedince ve výslužbě. Je potřeba definovat, na co jej přesně chcete. Nejsem velkochovatel, jsem obyčejný kuřecí a slepičí nadšenec a od toho se to odvíjí. Kuřata líhnu od konce února do konce dubna. Chovám většinou masný typ – Orpingtonky, proto je nemůžu líhnout v době letních prázdnin, jelikož by nedorostly do zimy a jejich možnost přežít zimu, by se rovnaly mizivým procentům. Čím větší plemeno tím delší růst a naopak čím menší plemeno tim kratší růst. Další věc jsou výstavy. Ty probíhají napříč celým rokem, proto je nutné si uvědomit, že když vylíhnete v červnu kuře, je dost velká pravděpodobnost, že vám do září nedoroste a nepřepeří podruhé do finální podoby.
Your content goes here. Edit or remove this text inline or in the module Content settings. You can also style every aspect of this content in the module Design settings and even apply custom CSS to this text in the module Advanced settings.
Na co je obré si dát pozor pri koupi
Podívejte se jestli je daný jedinec aktivní, jestli mu z nosu neteče jakákoliv tekutina, jstli má v pořádku pařátky, ty by měly být čisté bez otlaků popřípadě různých ran. U starších slepiček je dobré si všimnout, jeltli nemají na pařátcích Vápenku. Jedná se o bakterii, která vytváří na nohou kura domácího stvrdlinu bílé barvy, která slepičkám a kohoutům vadí při chůzi. Jak pomoct takové slepiččce? Umýt nožky v teplé slané vodě, usušit, vetřít olej či jakékoliv mazadlo, aby udusilo bakterii vápenky.
Dále je pak dobré si všímat kvality peří,samozřejmost je ta, že slepičky přepeřují v různých období a je dobré s tímto počítat. Dále mohou být slepičky použity kohoutem a můžou mít odřené záda od naruživého kohouta.
Jestli chcete plemenou slepici či kuřici, je dobré si všímat kroužku, který je super na to, aby se daly rozlišit, dále bez kroužku není možno vystavovat. Na kroužku jsou detajly, které jasně říkají, ze kterého roku jsou a číslo, které už další chovatelský kroužek se stejným číslem nemá.